22. srpna 2025 Z Charity Horažďovice

Rotoped pro Pepína: Krok za krokem k lepším dnům

Každý z nás někdy potřebuje pomoc. A někdy stačí málo – jeden rotoped, jedno gesto, jeden zájem o druhého. Právě takový příběh se odehrál v jedné rodině na Nepomucku, kde Charita Horažďovice díky Tříkrálové sbírce pomohla dvanáctiletému Pepínovi získat něco, co pro něj znamená víc než jen cvičební pomůcku – naději na pohyb, samostatnost a radost z každého malého pokroku.

Pepíno je veselý kluk, který vás okamžitě zaujme svým krásným úsměvem a nakažlivou energií. Na první pohled byste možná ani nepoznali, že za tímto úsměvem se skrývá nelehký životní příběh. První známky toho, že jeho vývoj neprobíhá tak, jak by měl, si rodiče všimli už kolem třetího měsíce. Maminka s ním začala docházet na fyzioterapii, která mu tehdy velmi pomohla – právě díky ní udělal ve 32 měsících své první krůčky. Ve dvou letech prodělal febrilní křeče a musel být hospitalizován. Vyšetření na neurologii ani genetická vyšetření neodhalila příčinu opožděného vývoje. Až ve čtyřech letech se naplno rozvinula epilepsie a lékaři stanovili diagnózu – Lennox-Gastautův syndrom (LGS), jednu z nejtěžších forem dětské epilepsie, která se vyznačuje častými a různorodými typy záchvatů a opožděným psychomotorickým vývojem.

Parťáky na Pepínově cestě jsou jeho maminka, tatínek a mladší bráška. Maminka je povoláním sociální pracovnice, před mateřskou dovolenou pracovala s lidmi s mentálním postižením a později v krizovém centru. Dlouhá léta také dobrovolničila. Nyní pracuje na částečný úvazek jako koordinátorka dobrovolníků. Tatínek je programátor a jeho práce mu umožňuje být často doma, což je pro rodinu velká pomoc. Mladší bráška je živý a zvídavý kluk, v září nastupuje do školy. S Pepínem tvoří nerozlučnou dvojici – učí se od sebe, podporují se a společně objevují svět.

Rozhodnutí mít druhé dítě nebylo pro rodinu jednoduché, ale ukázalo se jako jedno z nejlepších, které mohli udělat. „Naše psycholožka nás tehdy podpořila, abychom měli ještě jedno dítě. Abychom si jako rodiče mohli zažít i tu běžnou radost z rodičovství. Že to zvládneme,“ vzpomíná maminka. „Jsem ráda, že jsme si tu možnost nezavřeli. Přínosy převážily všechny starosti. Naše rodina je spokojená, drží při sobě, a i přes každodenní výzvy si dokážeme užívat společné chvíle. Učíme se jeden od druhého a jsme si navzájem oporou.“

Při poslední návštěvě lázní doporučil lékař, aby Pepíno dostal rotoped, který by ho motivoval k pravidelnému pohybu. Jeho nemoc je nevyzpytatelná – nikdy neví, jestli ho ráno nohy poslechnou, nebo se zcela vypnou. Čtyři dny v týdnu jezdí s maminkou vlakem do Plzně, do Základní speciální školy. Někdy se ale stane, že během cesty usne, a po probuzení se nepostaví na nohy. Maminka, která sama bojuje se závažným onemocněním, ho pak musí vynášet z vlaku v náručí. Jsou dny, kdy se Pepíno nedostane do školy a maminka do práce – nohy ho zkrátka neposlouchají.

Pepíno je ale neuvěřitelný bojovník. Ví, že přicházejí i lepší dny – dny, kdy se rozeběhne po zahradě. A právě proto trénuje na svém rotopedu, krok za krokem, šlap za šlapem, k lepším zítřkům. Díky Tříkrálové sbírce mohl získat magnetický rotoped – pomůcku pro děti se sníženou pohyblivostí. V rodině, kde je každý centimetr prostoru vzácný, našel rotoped své místo v tatínkově pracovně. A tam Pepíno pravidelně trénuje. V lepších dnech vydrží i 20 minut. Každý šlap, každé otočení pedálem je malým vítězstvím.

Rodina tvoří pevný tým, který se snaží být soběstačný, i když to není vždy jednoduché. Nikdy o pomoc nežádali – snažili se vše zvládnout sami. Charita Horažďovice byla první organizací, která jim nabídla pomoc. O rodině se dozvěděla zprostředkovaně a oslovila je s nabídkou podpory.

Každý dar, každá mince v pokladničce, každé otevřené srdce pomáhá rodinám, jako je ta Pepínova, překonávat překážky, které si mnozí z nás ani nedokážou představit. Díky štědrosti přispěvatelů může Pepíno šlapat dál – krok za krokem k lepším dnům. A právě v tom spočívá skutečná síla Tříkrálové sbírky: v tom, že společně dokážeme měnit svět k lepšímu.